Ústecký starosta Petr Hájek se během hudebního týdne nezastaví:
Pizza s dětskou porotou a večer na koncert
Z pozice předsedy správní rady Nadačního fondu Mistra Jaroslava Kociana a zároveň šéfa ústecké radnice do značné míry ovlivňuje podobu soutěže, která si za více jak 60 let své existence vydobyla světové renomé. „Jsem přesvědčen, že jsem za dvanáct let s naším týmem soutěž i festival někam posunul,“ bilancuje pro zpravodaj Kocianova Ústí Petr Hájek.
Loňský online? Stoprocentně správně
Nejen proslulá Kocianka, ale i její „sestra“ Heranova violoncellová soutěž zažily nebývale náročné období. Po vzestupu let 2018 a 2019 přišla pandemie, která hudební svět nadlouho umlčela. „Do té doby jsme neustále rostli. Letos je jasné, že máme poněkud méně přihlášených, než na kolik jsme byli zvyklí,“ připouští Petr Hájek s tím, že další citelnou ránu pro soutěž znamenal na konci února začátek ruské agrese na Ukrajině. „Nejsme tak schopni dohlédnout, co všechno válka soutěži způsobí, absence účastníků z Ukrajiny i Ruska mne samozřejmě mrzí,“ konstatuje starosta.
Jako prozíravé rozhodnutí vnímá loňské převedení obou soutěží do distančního formátu. Případná dvouletá odmlka už by podle něj mohla být existenční. „Zaplaťpánbůh! To bylo stoprocentně správné, v opačném případě by byl počet přihlášených na Kocianku i Heranku asi výrazně nižší. Soutěž se udržela v širokém povědomí a ukázalo se, že bychom dokonce mohli mít počet přihlášených vcelku neomezený. Ale soutěž by dlouhodobě ztrácela své kouzlo okamžiku a autenticitu,“ stojí si Hájek za názorem, že dlouhodobě nejvhodnější varianta obou klání je prezenční. A jak dále dodává, zatímco u Kocianky se o jiném než každoročním formátu nepřemýšlí, u Heranovy soutěže je její převedení do stejného cyklu namísto dvouletého ve hře. „Je to otevřené. S ohledem na skutečnost, že loňský ročník se uskutečnil distančně, jsme chtěli soutěžícím umožnit prezenční vystoupení. Řádný bude příští rok a pak se otevírá diskuze, zda se vrátíme ke dvouletému modelu, anebo vyslyšíme iniciativu některých soutěžících, kteří by soutěž uvítali každoročně,“ upřesňuje starosta.
Sponzoři zatím jsou, klíčová je role města
Peníze až na prvním místě, toto pořekadlo se nevyhýbá ani kultuře, zvlášť v dnešní době. Kocianovo Ústí se dlouhodobě může opřít o početnou skupinu sponzorů, jíž vévodí společnost Rieter. „V ní máme stálého a silného partnera, to bych podtrhl. Ale opravdu vděčný jsem všem sponzorům. Stejně tak jsem si vědom, že ve finále je nedůležitější postoj města. Chceme-li mít festival i soutěž lepší, kvalitnější, stojí to peníze. Pokud si budeme chtít naši vlajkovou loď nadále hýčkat, musíme se finančně spolupodílet,“ stojí si za současnou podporou kulturního svátku Petr Hájek.
Ústecká soutěž dlouhodobě disponuje kvalitním zázemím i početným pořadatelským týmem. V loňském roce jej ovšem zasáhly úmrtí dvou výrazných osobností – dlouholetého organizátora Pavla Sedláčka a vedoucího porotců Pala Hůly. „V jeho případě byl odchod o to víc bolestivý, že jsme ztratili nejen velkého příznivce soutěže a našeho města, ale i předsedu odborné poroty. Ztráta přišla nečekaně a byla citelná, museli jsme se s ní v krátkém čase vypořádat,“ hovoří o sledu událostí, které vedly k angažmá ředitele festivalu Pavla Šporcla do nové funkce. Vzájemnou spolupráci si Petr Hájek pochvaluje. „Naším cílem je důstojně uskutečnit tento ročník soutěže i festivalu, plány na roky následující můžeme začít realizovat nejdříve po komunálních volbách,“ přidává známou politickou pravdu.
Šest koncertů a čtyři pizzy
Ústecký starosta i na konci třetího volebního období drží stoprocentní docházku na festivalových akcích. Kalendář pro letošek? Pondělí kostel, úterý Hernychova vila, středa až sobota Roškotovo divadlo. „Těším se samozřejmě na všechny koncerty. Zvlášť ten úterní věnovaný Pavlu Hůlovi pro mne bude hodně osobní, citový,“ přiznává starosta.
K mnoha radostným povinnostem navíc přibyla Petru Hájkovi další, týkající se dětské poroty Kocianky i Heranky. „Stává se tradicí, že se mnou porotci vyrazí po vyhlášení výsledků na pizzu. Moc si to užívám, i když pravdou je, že čtyři pizzy během tří dnů je i na mě dost,“ glosuje s úsměvem, bez ohledu na váhu, starosta a dodává: „Ale pro umění se obětuji rád. Děti jsou bezprostřední, člověk se doví, jak a proč hodnotily, jak se odlišovaly od výroků odborné poroty. Zajímavostí je, že čím jsou mladší, tím víc se odbornému rozhodnutí přibližují.“
The mayor of Ústí nad Orlicí, Petr Hájek, being busy during the musical week:
Having pizza with the children jury and attending a concert in the evening
As the chairman of the Master Jaroslav Kocian Endowment Fund Administrative Board and the head of the Ústí town hall, he has great power over the competition’s form. The competition itself has built certain renown over the past 60 years. “I believe that with my team, we have managed to advance the competition and the festival in the last 12 years,” says Petr Hájek.
Last year online? 100% the right choice
Not only the famous Kocianka but also her “sister”, the Heran Violoncello Competition, faced extraordinary difficult times. After their rise in 2018 and 2019, the pandemic came and silenced the world of music for a long time. “We had been growing until then. This year it is apparent that there are fewer contestants than we are used to,” Hájek admits. He also adds that another significant blow came with the eruption of Russian aggression in Ukraine at the end of February. “We cannot tell yet what the war will cause, we are of course sorry for the absence of Ukrainian and Russian contestants,” he comments.
He views the decision to move both last year’s competitions into an online mode as wise. A potential 2-year break could be fatal. “Thank God! I 100% agree with this. In another scenario, the number of contestants for Kocianka and Heranka would be significantly lower. Many people still knew about the competition and it seemed that the number of contestants might be unlimited. But in the long run, the competition would lose its magic and authenticity,” he claims, confirming that the best long-term version is in-person. And while Kocianka is to remain in its annual form, Heranka is under the discussion to change from biennial to annual. “It is still under discussion. Considering that the last year was online, we wanted to give the contestants a chance to compete in person. There will be an orderly event next year, and then we will see if we stick to the biennial form, or if we listen to the voice of certain contestants and make it an annual thing,” the mayor says.
We are good on sponsors, the town plays the key part
Money goes in the first place, this applies in culture as well, especially nowadays. The Kocian Ústí festival relies on a large number of long-term sponsors, of which the most prominent is the Reiter company. “It is our stable and strong partner, that is important. But I am equally grateful to all of our sponsors. I am aware that at the end of the day, the thing that matters the most is the approach of the town. If we want our competition to be of even better quality, it will cost us something. If we want to pamper her, we have to donate as well,” he justifies the financial support of the event.
The competition prides itself on pleasant environment and a large organization team. Last year, the team suffered a heavy blow by losing two of its members, Pavel Sedláček and Pavel Hůla, both of whom passed away. “The passing of Pavel Hůla is even more painful considering that we have lost not only a big supporter of the competition and the town but also a jury chairman,” he comments on the events that led to the appointment of Pavel Šporcl into his new position. Petr Hájek is pleased with the current cooperation. “Our goal is to make this year’s competition and festival happen with dignity, plans for the years to come may be discussed after the communal election.”
Six concerts and four pizzas
The mayor of Ústí is, at the end of his 3rd term, still fully attending all festivals and town events. This year’s schedule? Monday: church, Tuesday: Hernych’s Villa, Wednesday–Saturday: Roškot Theatre. “I am looking forward to all the concerts, especially the one on Tuesday dedicated to Pavel Hůla is going to be very personal and emotional for me,” he admits.
Petr Hájek has yet another pleasant obligation concerning the children jury of Kocianka and Heranka. “We have a tradition of going out for a pizza after the results announcing. I really enjoy it, though I have to admit that having four pizzas in three days is quite a lot for me,” he admits with a smile. But without thinking about the scale numbers, he adds: “But I will gladly make this sacrifice for art. Children are fundamental, one can learn how and why did they arrive at their results and how did these differ from the jury’s opinions. It is amusing that the younger they are, the closer they are to an expert resolution.”