Rubrika „Jak to slyším já“ nemá za cíl přinášet odborná hodnocení výkonů. Jedná se o naprosto bezprostřední nejrůznější dojmy, které po soutěži připomenou jednotlivé soutěžící a atmosféru přímo v sále i na pódiu.
Uuganbaatar Namuunbaigali – První tóny soutěže. Princeznička v cihlových šatech. Nasazení u povinné skladby jisté, soustředění z malé houslistky přímo dýchá. Komunikace s klavírem bezvadná, dynamika přiměřeně uchopená. Malá princeznička kouzlí hudbu. Bezva provedení, intonačně v pořádku. Na úvod soutěže dobrý rozjezd, ale jsme teprve na začátku. Volná skladba (Koncert Accolay a moll), snad kvůli všeobecné znalosti první skladby Dvořáka, mě tolik neoslovuje. Čekal bych větší vrchol. Ze začátku pocit i pomalého tempa. Skladba pro laika v pořádku, ale chybí nadhled, křídla. Na druhou stranu ve věku malé houslistky (nar. 2012) úžasné. Kolik je takových?
Turmunkh Purevtsetseg – Opět princeznička jak z pohádky. Modré šaty s jarními květy. Povinná skladba zprvu trochu nejistá. Možná by nezaškodilo ještě o procento zpomalit. Těžko říci. Jak u dochucování pokrmu, něco chybí. Co, na to musí přijít Mistr pedagog. Volná skladba působí o poznání příjemněji. Výkon hodný KHS, ale na medaili zřejmě nebude stačit. Směrem ke konci zřetelná nervozita houslistky povolovala – inu, tréma se možná násobí počtem kilometrů vzdálenosti od domova.
Tranová Tina – Tentokrát děvčátko evokuje oblečením jarní kvetoucí louku. Dvořákova skladba je evidentně skladbou velmi vhodnou pro tuto věkovou kategorii. Opět velmi dobrá komunikace s klavírem, ostatně celá skladba je jakoby rozhovor houslí s klavírem. A ten probíhá i teď přímo na pódiu. Hezké. Volná skladba přináší dramatičtější atmosféru (Accolay). A to doslova i pro malou slečnu. Místy je zřejmé, že musí vložit celé své soustředění do zvládnutí úkolů, které skladba přináší. Strhující finále. Úkol na hodnocení pr
o odborníka. Ode mne pochvala a rodiče by měli pro dceru objednat dort ve tvaru houslí!
Krasteva Bogomila Lyudilova – Zcela jisté nasazení. Parádní entrée! Vizuální zážitek vidět obě muzikantky (i klavíristku), jak si užívají hru! Z hlediska uměleckého přesahu zatím nejlepší! Fantazie vám hned začne bloudit… Hravé, poetické. Zavřete oči a jste mimo. Otevřete… a na pódiu malé děvčátko! Úžasné! Volná skladba (Beriot) přináší pro diváka očekávaný růst atmosféry po povinné skladbě. Místy úplně hvězdné pasáže. Malá virtuózka nemá chybu. Je to tady – historie i současnost KHS opět kvete. A Souvenir de Sarasate? Exhibice na závěr!
Altangerel Ankhzaya – Další princezna z Mongolska. Ovšem vizuální dojem máte, že přišla ne princezna, ale královna! Chybí ale trochu uvolněnosti při přednesu. Pochopitelné při soustředěnosti malé houslistky. Nepochybně se jí ale hraje dobře, sázet tóny do zvukové peřiny, kterou vytváří bravurní korepetitorka Martina Hájková, musí jít „samo“. Ale přece jen něco chybí. Na medailové ohodnocení to asi nebude stačit. Na druhou stranu, kdo může se ctí říci: Hrál jsem na KHS? A v tomto věku (2014)?
Janská Marie – Malá dáma v černém – jak na Ples v opeře. Dvořák – jistý úvod, standardní provedení, což na tomto pódiu značí jistou úroveň. Vše pro laika dobré, nic nevybočuje, zde je potřeba odborníka, aby změřil jemné nuance. Z pohledu diváka hezké číslo bez výraznějšího vrcholu. Volná skladba mnohdy ukáže, kam houslista směřuje. Haydnův Koncert G dur – svěží tempo. Solidní. Houslistka má evidentně potenciál pro další rozvoj. Celkový dojem dobrý. Kadence koncertu s virtuózními prvky vyšla.
Nasanjargal Badrakh – Opět nádherné šaty mongolské princezny, tentokrát s notovými motivy. Povinná skladba tentokrát ve velmi svěžím tempu. Působí až překvapivým dojmem, když někdo opustí bezpečnou přihrádku opatrného tempa. Malá slečna hraje dravě, pevně, evidentně si je jistá. Přitahuje posluchače, vzadu v sále je to zřejmé, takže silný výkon s magnetismem a pověstnou „chemií“. Volná skladba Vivaldi, Koncert a moll. Dobré provedení. Typický Vivaldi, jak do poslechové učebnice pro základní školy. Když to takhle slyším jako laik, musí být prostě v pořádku všelicos. Vypíchl bych bezvadnou dynamiku.
Fehér Filip – První mládenec mezi děvčaty. Na dnešním pódiu opět více než průměrné tempo, doslova svěží, rychlé! Mládenec se velmi suverénně prohání po hmatníku. Jednolité – vše do sebe zapadá. Technický i umělecký dojem za jedna. Děti rády dostávají jedničky, pro mládence ovšem podtržená. Lalo: Symphonie espagnole op. 21 – rapsodický, impozantní úvod skladby. Co bude dál? Mládenec předvádí nepochybnou virtuozitu! Volná skladba výrazně rozkvétá a překrývá povinnou skladbu, a že ta byla vydařená! Velmi silný výkon, přemosťující mnoho ročníků KHS. Jednoznačně medailové umístění! Kdo nezažil, o hodně přišel. Chvála i pro korepetitorku (Hana Louženská). Mladý virtuos předvádí to nejlepší, co může KHS nejmladší kategorie přinést – a to znamená hodně! Bravo!
Fernandez Ostaševski Mila Imak – Důstojné poslední číslo v kategorii. Opět tempově nad dnešním průměrem, suverenita mladé slečny je více než zřejmá. Stačí slyšet kvalitu, sytost tónu. Zcela virtuózní provedení, zdá se, že losování v kategorii zcela náhodně směřuje k fenomenálnímu finále kategorie, jak od špičkového dramaturga. Volná skladba Komarowski (Koncert e moll, 1. věta) nasazuje vážnější téma a opět přináší pro posluchače opojný pocit z virtuozity mladé slečny, která si se skladbou „hraje“. Děvče naprosto virtuózně atakuje i méně snadná místa. Opět silný hudební zážitek! Poslední soutěžící oba nechali školu za sebou a tvoří hudbu. Pro posluchače velký zážitek! Důstojné vykročení do 64. ročníku KHS!