Sora Lavorgna: Děvče z Nice, reprezentující tamější konzervatoř, hledí na moře, které dozajista v její duši otevírá tajemné komnaty. Divák se totiž musí ptát, kde se bere její hudební nasazení, zanícení, tah na branku a virtuozita v tomto věku (nar. 2013). Úžasný výkon. Nechce se ani věřit, že bylo pořadí této druhé kategorie losováno. A bylo! Děvče hrálo jako poslední. Camille Saint Saens dokonalý a úplně poslední skladba pro sólo housle Paganini Caprice No. 13 totální exhibice! Nezapomenutelný závěr kategorie. Prostě to nejlepší na konec!
Filip Fehér: Jako první prováděl Cikánské melodie. Okamžitě zaujal. Navíc báječná skladba – vše, co je na KHS střiženo „cikánskou“ inspirací z dílny velkých světových autorů, vždy slibuje výrazný hudební zážitek. Nejinak tato skladba! A samozřejmě, že ke skladbě musí být i interpret. A byl! Filip předvedl výborný virtuózní výkon.
Následovala druhá skladba pro sólo housle Funk the String. Rockové housle! Naprostá bomba pro laického diváka, určitě vhodná na koncert vítězů. Samozřejmě hlavní slovo bude mít odborná porota.
Rito Imaoka: Báječně vystavený program. První skladba Ed. Elgar, kde se v poetické skladbě představila poetická víla v červených baletních šatech se širokou nabíranou sukní. Vše dokonale ladí a zapadá do sebe. Jak by řekl dramatický umělec – jednota místa, času, děje na 100 procent. Sarasate Tarantella super, virtuózní, bezchybná interpretace! Za mne na medailové místo! A závěrečný Prokofjev? Naprostá jistota, lahůdka s dokonalým vyzněním. Jako kdyby na podiu hrál jeden, přitom tam byla víc než dokonale spolupracující klavíristka Martina Hájková. Neskutečně kompaktní výkon!
Lilijan Šćekić: První soutěžící kategorie. Skvělý nástup naznačuje mnohé. Po nadšeném nástupu malé brždění a opatrně do zatáček… Malé bezvýznamné minus do jinak dobře odvedené práce. Druhá skladba Kreisler – Pugnani je zde v průběhu let velmi častou skladbou a potěší každého, kdo sem přijde za hudbou a známou atmosférou. Jiskřivá kytice jarních tónů jako dárek publiku.
Mykola Pososhko: Drobný mládeneček si skvěle pohrává s houslemi. Evidentně je v nadhledu! Místy z něho čiší spokojenost, místy hudební prožitek. To se musí vidět! Již dnes jedna z malých osobností s velkým potenciálem růstu. Vlastně malý chlapec, ale jinak velký frajer!
Naoto Šereš: Banjo a housle. Posluchačský zážitek na úvod programu malého houslisty, téměř na hranici populáru, aneb hudba, která překračuje hranice v dokonalém provedení. Tzv. prskavka! Následuje podruhé dnes Kreisler – Pugnani. Dobré provedení, škoda jen výpadku a přerušení hry na jednom z vrcholů skladby. Inu, stane se…. Tady to určitě bolí dvojnásob.
Irmuunbilig Buyandalai: Standardní výkon v rámci soutěže, který byl zcela v rozmezí očekávání. Je vidět, že účastnící ví, do čeho jdou, a umí si to užít.
Anna Olecká: Děvče podává dobře to, co se naučilo. Ovšem v této konkurenci vítězí především ti, co mají „naděleno“, kteří mají „šmrnc“. A to už v tomto útlém věku. I mezi pokyny pedagoga musí v tomto útlém věku z mladého interpreta vykukovat umělec. Ale malá slečna je skvělá! Do žákovské knížky jednička. Uvidíme, zda se za rok dva opět potkáme na podiu KHS.
Lara Tamcan: První skladba Mozart. No – na konzervatoři nás učili, že na klasické hudbě (Mozart) se vše pozná. Všechny klady i nedostatky interpretace. Hudebník je jakoby pod lupou. Báječná dívenka má pro sebe určitě jedničku, dvojku za výběr skladby si odnáší pedagog. Druhá skladba: E. Schulhoff v líbivosti i atraktivnosti díla určitě zůstává ve stínu jiných velkých autorů hudební historie. Při všech sympatiích k malé houslistce jiskra do publika nepřeskočila. Stačí se rozhlédnout po sále. Známkování stejné jako u předchozí skladby. Děvče má báječnou jedničku, i když do pořadí KHS zřejmě nepromluví. Skladba vhodná na večery tzv. soudobé hudby.
Laila Honda: První skladba Ukolébavka, Arvo Part. Výrazná dynamika v tišších hladinách zvuku působila sugestivně. Bravo! Zároveň Ukolébavka vytvořila nástupiště pro druhou dominantní věc. C. Saint Saens: Dance macabre. Dokonalé probuzení publika! Zcela kontrastní zvuk, po úvodním kouzlení s tichem plný zvuk dokonale spolu rezonujících nástrojů. Dokonalé souznění – nejen souhra. Celá barevnost alikvotních tónů promluvila a napojila se na sebe. Obě interpretky spolu zřejmě často hrají. Na večeru komorní hudby bych si tuto skladbu rád znovu poslechl.