Tulgat Yesui
Černá barva šatů koresponduje se smutkem prvních tónů skladby, které se velebně linou mezi poslucha
či. Navozují dokonalou atmosféru pro počátek kategorie. Zničehonic je všude plno tónů. Mistrovské dílo skladatele (T. A. Vitali). Mongolská soutěžící předvádí maximum svých dovedností, otázkou je, jak obstojí v konfrontaci dalších sedmi kolegů v této kategorii. Vystoupení mladé dámy
v černém je ale sugestivní jako celek, od filmařů by si odnesla cenu za výtvarné ztvárnění a atmosféru. Na pódiu všichni v černém (i obracečka not), hudba chmurná, kouzlo nechtěného. Pro publikum ale takzvaně dobrý „otevírák“ na počátek soutěže.
Öktem Ayse Duru
Veracini: Malá princeznička ve zdobných šatech, její soustředěnost dosahuje až ke mně do šesté řady. Jestli mají housle duši, musí právě s touto houslistkou komunikovat.
Wieniawski: Poklona pro obě účinkující na podiu. V nástupech i jinde hrají, jako kdyby spolu vystupovaly odjakživa! Ve virtuóznějších částech ovšem mladé houslistce ještě neuškodí, až více vyzraje. V Haně Louženské u klavíru se objevuje další výrazný korepetitor soutěže. Mladá slečna z Turecka má evidentně „našlápnuto“ na virtuózní karieru, což potvrzuje ve finále skladby.
interpretky při příchodu. Suverénní výkon, typický pro KHS, na který se publikum těší a který svým způsobem i očekává. Hudba je ještě podtržená sugestivními výrazy mladé houslistky. 100 procent! To se musí vidět (a slyšet). Fenomenální, mimo měřítka!
Troupová Lucie
Paganini: Po mollovém začátku a úvodních tónech na rozehrání houslistky přichází veselejší část, poté návrat do moll, ovšem už s virtuózními prvky. Paganini se nezapře…
Bruch: Je znát, že v této kategorii jsou mladičké houslistky na rozhraní dětského věku a vykročení k náročnějším kusům a další etapě svého vzdělávání. Hra získává každým tónem razanci, suverenitu. Tato houslistka, dnes třetí v pořadí, měřeno silou hry a „opřením se do skladby“ je rozhodně o kus dál než její dvě předchůdkyně dnes. Tóny jsou naléhavější, běhy znělejší. Otázkou je, zda to
bude stačit na výraznější ocenění…
Tokura Lin
Wieniawski: Po prvních taktech naprosto virtuózního výkonu každý z publika pochopil milý a dlouhý úsměv
Paganini: Dokonalý výkon, hudbu dotváří i celá komunikace hráčky s houslemi, hudbou a publikem. Lin Tokura si to prostě užívá, tak jak je bohatá hudba a její výkon, tak je bohatá i její mimika. Dokonalý komplexní zážitek pro diváka. Troufám si říci, že si ho zopakujeme i v sobotu na koncertě vítězů. A jako tečka při odchodu? Opět široký sympatický úsměv.
Hampálová Helena
Dvořákovy Romantické kusy navodí atmosféru okamžitě. A síla Dvořákovy hudby pomáhá i interpretce najít kontakt s publikem a přemoci atmosféru, kterou publikum uchvátila předchozí Japonka Lin Tokura. Hrát po takové favoritce je samo o sobě na speciální cenu. Interpretace Dvořáka je standardní. Hodnotný výkon.
Kabalevskij se svým hudebním světem je dobrou příležitostí pro houslistku se blýsknout. Je tu i jistá suverenita, která dnes chyběla úplně prvním účinkujícím v kategorii. Velká chvála do ZUŠ Bohuslava Martinů.
Rakočević Nina
- Lalo: Už od prvních tónů je jasné, že zejména pro laiky je na pódiu další skvělá účinkující. Zdá se, že při losování osud sám chtěl vytvořit dramaturgii soutěže a nadělit všem v sále gradaci v této kategorii. Parádní výkon, kdy mě „dospělý“ zvuk houslí nutí mimoděk kontrolovat věk soutěžící (2011). Neuvěřitelné. Mladičká houslistka předvádí cosi, čemu se v tomto věku ve škále dynamiky a virtuozity nedá věřit.
- Bazzini: Houslistka si svoji hru užívá nadoraz, publikum si vede s sebou. Opět potleskoměr na maximu. Přemýšlím, jestli se příští okamžik neprobudím doma na posteli s tím, že se mi zdál neuvěřitelný sen o letošní KHS.
Watzko Magdalena Anna
Suk: Naléhavost Sukových tónů nás bere do jiného světa, housle promlouvají svým zpěvem až do nitra posluchače. Hudba vhodná k večernímu zamyšlení. A interpretace to dokonale dotváří. Výborný hudební zážitek.
Kreisler: Preludium a Allegro. Pro stálého návštěvníka téměř tradiční skladba, kterou bylo možné v průběhu desetiletí často slýchat a do které je příjemné se zaposlouchat. Interpretka zvládá dobře. Jemné nuance ohodnotí porota, u mě jako fanouška soutěže (od roku 1986) jasná pochvala! Skladba se hezky poslouchá a o to jde! Leccos to i naznačuje.
Zhu Nika-Ruotong
Sarasate: Důstojný závěr kategorie! Houslistka si hezky předává úvodní náladu Introdukce s klavírem a paní Hájková celý její výkon podtrhává. A ejhle – virtuozita v druhé části (Tarantella) opět láká posluchače ke hře na honěnou. Chyť si mě, říká houslistka a sype tóny z rukávu jako kouzelník. Uchopit okamžik téměř nejde, než se zkoncentrujete, současné tóny už jsou ozvěnou někde v dáli duše.
Glier: Krásná skladba na závěr celé kategorie. Jakoby „sbohem a šáteček“… Skladba plná vnitřního dramatu a emocí. Celkové vystoupení velmi silné. Ve sportu bych řekl „na medaili“