Co si myslíte o dosavadním průběhu soutěže?
Moc se mi líbí, jak je soutěž uzpůsobená dětem. Aby se lépe poznaly, ať už se jedná o účast v dětské porotě, nebo v orchestru. I kvalita výkonů je na velmi vysoké úrovni, někdy jsou výsledky opravdu těsné. Je samozřejmě náročné hodnotit takto mladé účastníky, musíme zvážit celou řadu věcí. Snažíme se proto vybrat někoho, kdo má takzvaně všechno.
Přijal jste pozvání do poroty okamžitě, nebo jste váhal?
Přijal jsem hned. Pavel Šporcl se mě zeptal osobně, známe se už léta. Poprvé jsme se potkali v 90. letech a od té doby se naše cesty zkřížily ještě mnohokrát. Z pozvání jsem měl radost, tím víc, že jsem měl možnost vzít s sebou svého žáka. Je to sice náročné, být v porotě a ještě se starat o něj, ale jsem na něj moc pyšný.
Na co se nejvíce zaměřujete, když hodnotíte soutěžící?
Řekl bych, že hlavní faktor je muzikálnost. Vím, je to takový hodně obecný pojem, který je těžký definovat. Pro mě je stěžejní, aby soutěžící uměli svým vystoupením vyprávět příběh a aby to uměli spojit s dobrou technikou. Když máte houslistu, co je sice technicky nadaný, ale zbytek mu chybí, rozhodování je o mnoho snazší.
Dosahují vystoupení očekávané úrovně?
Ano, vlastně jsem s touto úrovní vyloženě počítal. U nás v Berlíně máme podobné podmínky a učíme podle podobných osnov, takže jsem nebyl překvapený ani zklamaný, přesně co jsem čekal.
Řekl byste, že Kocianka má potenciál nalákat více zahraničních soutěžících?
Řekl bych, že už je mezinárodní dost. Kouzlo soutěže je v její velikosti. Když už byste chtěli posílat velký počet dětí do zahraničí na obrovskou soutěž, musíte zajistit, že vše půjde hladce, děti nebudou zklamané a neodradí je to. Soutěž musí být vysoce inkluzivní, a to je s rostoucím počtem přirozeně těžší. Podle mě je Kocianka přesně ten zdravý balanc, co potřebujeme.
Shodnete se s ostatními členy poroty, nebo se vaše názory liší?
Ano, velmi často se shodneme.
Měl jste čas projít si město? Zaujalo vás něco konkrétního?
Rád bych na to měl více času. Doposud jsme jen pracovali a teď dělám rozhovory. (smích) Počítám, že si město projdu dnes, večer se chystám do divadla a se Štěpánem Ježkem plánujeme navštívit Andrlův chlum.
How would you evaluate the competition so far?
I really like how the competition is tailored to children so that they can get to know each other, whether it is through children jury or the orchestra. The quality of the participants is very high, sometimes it’s a very close race. And it is also hard to judge young violin players, there are many aspects to consider, so we try to choose someone who has “the whole package”.
Did you hesitate before accepting the position of jury member?
No, I didn’t hesitate. I was asked privately by Pavel Šporcl, we have known each other for years. We met for the first time in the 90s and have crossed paths many times since then. I was very happy about the invitation and about the fact that I can bring my own student. It is also a little bit exhausting because being on a jury and taking care of a student is demanding, but I am very proud.
What do you focus on the most when evaluating contestants?
I think it’s the musicality. Musicality seems to be a very big universal idea which is hard to define. What I look for is a child that can tell a story with their music and combine that with good technique. Sometimes, you have a student who is technically advanced but does not have the complete musicality, so the decision is less difficult in this case.
Are the performances up to the expected standard?
Yes, I was expecting something on the level we are seeing here. In Berlin, where I work, we teach according to similar curricula and have similar backgrounds, so I was expecting similar performances. I was not disappointed, nor surprised.
Do you think that Kocianka has the potential to lure in more foreign contestants?
I think it is already pretty international. The competition is nice because it is not too huge. If you went through the trouble of sending a large number of children abroad, you would have to accommodate them accordingly, so that they do not get discouraged or disappointed. The competition has to be inclusive. And that is hard to do when you have a huge competition. Kocianka is just the fine line we need.
Do you often agree with the other jury members, or are your opinions different?
Yes, we are very often on the same page.
Did you have time to explore the city? Is there something you liked in particular?
I would like to have more time for that. So far, we have been just working and now I have an interview. (laugh) I hope to do some exploring tonight. I will visit the theatre and we are planning to visit Andrlův chlum with Štěpán Ježek.