Když vznikla před půl stoletím myšlenka uspořádat pro mladé začínající houslisty soutěž spojenou se jménem ústeckého rodáka Mistra Jaroslava Kociana, jistě nikdo ze strůjců této myšlenky nepočítal s tím, že tato úzce regionální soutěž přeroste v průběhu let do uznávané mezinárodní soutěže pro mladé houslisty do 16 let a projde jí celá plejáda vynikajících houslistů, kteří budou patřit koncem dvacátého století a začátku jedenadvacátého ke špičce české houslové hry.
Pořadatelem prvních nesmělých ročníků Kocianovy houslové soutěže (KHS) byla Lidová škola umění J.Kociana v Ústí nad orlicí, jejíž učitelé se starali o její organizační zajištění v rámci každoroční akce „Kocianovo Ústí“. V porotě prvního ročníku v roce 1959 zasedl jako předseda vynikající violoncellista, rovněž ústecký rodák a Kocianův přítel , prof. Bohuš Heran a učitelky LŠU Miluše Kvasničková a Ludmila Stránská. Heran přispěl svými zkušenostmi k organizaci i hledání cílů této nové soutěže. S jeho jménem se setkáváme v porotách prvních ročníků a později zejména při zrodu obdobné soutěže pro mladé violoncellisty, která nese jeho jméno.
Soutěž tedy vznikla z nadšení místních organizátorů, jejichž zájem nebyl pouze úzce zaměřen na pedagogická specifika, ale od počátku se projevoval jako širší zájem o povznesení kulturnosti města. I dnes po padesáti letech nese své ovoce a zejména při povýšení Kocianova Ústí na hudební festival, jehož součástí se soutěž stala, zařazuje KHS do širšího kontextu české hudební kultury.
Již druhý ročník s stal součástí celostátní soutěže LŠU a KHS se dostala do podvědomí široké hudební veřejnosti. Skromné začátky musely být překonány, ohlas prvních ročníků už nepřipouštěl improvizaci a ohled na amatérskou, byť obětavou pořadatelskou práci učitelů LŠU a proto se soutěž stává jednou z akcí tehdejšího Jednotného závodního klubu ROH, jehož pokračovatelem je v současné době Klubcentrum. Klub se ujímá v roce 1962 organizační stránky, vytváří organizační výbor a především vytváří pro soutěž vhodné materiální podmínky pro rozšiřování její působnosti. Soutěž opouští sídlo LŠU – Hernychovu vilu a na mnoho desítek let nachází střechu nad hlavou v ústeckém Roškotově divadle.
Kocianova houslová soutěž má jeden primát, nezaznamenaný u jiných podobných soutěží. Od počátku se jí zúčastňují i ty nejmenší houslové naděje. Věkové kategorie umožňují účast dětí téměř předškolního věku a jejich postupné sledování až do prvních ročníků konzervatoří, nebo jiných hudebních ústavů. Proto je zajímavé nahlédnutí již do prvních ročníků soutěže, kde nacházíme taková jména jako Václav Hudeček, Bohuslav Matoušek, Pavel Hůla nebo Oldřich Hlinka.
Důležitým mezníkem byl rok 1965, kdy se ustálil status soutěže na čtyřech věkových kategoriích do deseti, dvanácti, čtrnácti a šestnácti let, soutěž se otevřela zahraničním účastníkům a byl poprvé vyhlášen laureát KHS. Soutěžící hrají v prvním kole předem stanovenou povinnou skladbu a ti nejlepší s nejvyšším počtem bodů, přidělených odbornou porotou postoupí do druhého kola, ve kterém hrají svojí volnou skladbu.
Tato základní kostra soutěže vznikla zejména zásluhou vynikajícího českého pedagoga prof. Otakara Stejskala z pražské konzervatoře, který zastával funkci předsedy poroty plných deset let, když nesmyslné „normalizační“ čistky ukončily v roce 1975 jeho plodnou spolupráci.
Porota KHS patří rovněž k významným článkům jejího rozvoje. Po prof. Bohuši Heranovi a prof. Otakaru Stejskalovi se ujal předsednictví v roce 1976 jeden z posledních Kocianových žáků Prof. Václav Snítil, pedagog pražské AMU. Václav Snítil jako velký ctitel svého učitele se stal důsledným pokračovatelem nastoupené cesty a společně s dalšími pedagogy docílil dalšího růstu KHS, až do dnešních kvalit. V čele poroty vytrval plných dvacet pět let, kdy jej v roce 2001 vystřídal jeho dlouholetý spolupracovník prof. Ivan Štraus rovněž s pražské AMU, který je v čele poroty i v jubilejním padesátém ročníku.
V porotě se za desítky let vystřídalo mnoho zasloužilých pedagogů z nichž nejčastěji do Ústí nad Orlicí jezdili prof. Ján Pragant z Bratislavy, prof.Miloš Macháček z Plzně, Lída Stránská z Hradce Králové, Antonín Šimeček z Ústí nad Orlicí , prof.Ivan Štraus a prof. Jaroslav Foltýn z Prahy a mnoho dalších. Od roku 1993 se mezi jmény porotců objevují i vítězové a laureáti minulých ročníků KHS Pavel Hůla, František Novotný, Bohuslav Matoušek a Jindřich Pazdera. Zajímavým je i kontakt porotců s přítomnými pedagogy na seminářích, kterém se zaměřují nejen na dosažené výsledky při soutěži, ale také k širším úvahám o cestách houslových škol a jejich vlivu na růst potencionálních umělců. V tom je i cíl a smysl celé Kocianovy houslové soutěže: vyhledávat a kultivovat talenty v souvislostech celého kulturního rozvoje mladého člověka v konfrontaci se zahraničními příklady.
Do současnosti bylo uděleno 42 titulů laureáta Kocianovy houslové soutěže, z toho jej dvacetkrát přebíral Český, resp. Československý zástupce. Od skromných začátků před padesáti lety, získala KHS uznávaný mezinárodní kredit, je jedním z prvních členů Evropské asociace mládežnických hudebních soutěží EMCY. Kontakt se soutěží umožňuje porovnávání vzestupu našeho houslového mládí i sledování výsledků základních uměleckých škol.
V roce 2005 se stala Kocianova houslová soutěž základní součástí obnoveného hudebního festivalu „KOCIANOVO ÚSTÍ“, festivalu jenž je však koncipován zcela jinak, než tomu bylo před půl stoletím. Jeho hudebním a programovým ředitelem se stal významný český houslista Jaroslava Svěcený, mimochodem rovněž někdejší účastník KHS. Dramaturgie doprovodných koncertů v průběhu KHS vytváří zcela jiné klima ve městě pro její účastníky a přivádí nové návštěvníky a sponzory, bez nichž se dnes podobná akce nedá již pořádat.
Hlavní tíha pořadatelství se v devadesátých letech přenesla na Nadační fond Mistra Jaroslava Kociana a Základní uměleckou školu J.Kociana, jejíž nová moderní budova přinesla soutěži zcela nové vynikající podmínky pro její konání. Organizačně pomáhá i nadále Klubcentrum. Vyhlašovatelem soutěže je Město Ústí nad Orlicí, které je také jedním z hlavních garantů finančního zajištění. Také Pardubický kraj zařadil KHS a potažmo festival Kocianovo Ústí mezi základní významné kulturní akce, které kraj pravidelně podporuje. Záštitu nad soutěží má již desítky let Ministerstvo školství.
Na prahu svého padesátiletí má KHS své stabilní místo v kulturním kalendáři nejen města, ale i kraje a našeho hudebního školství. V rámci rozvíjející se tradice nového hudebního festivalu „Kocianovo Ústí“ má šanci získat další možnosti svého rozvoje, další sponzory a instituce, aby měla šanci přežít dalších padesát let. V nepolední řadě však musí získat nové zapálené lidi přímo v Ústí nad Orlicí, kteří budou ochotni nést tu pomyslnou pochodeň, zapálenou před padesáti lety dál.
Tradice a jméno Jaroslava Kociana si to určitě zaslouží.